Pojďme se vrátit v čase do minulého roku a představit si, jak u nás ve škole vypadala přestávka. Po zazvonění vyběhli hladoví studenti ze tříd a šli si za panem školníkem koupit něco na zub. Občas chvilku čekali, alespoň si však popovídali s ostatními studenty z jiných tříd. Když se pak dostali na řadu, měli většinou velký výběr produktů. Pro mlsouny nabízel pan školník několik druhů tyčinek, pro ty, co si zapomněli doma svačinu, tu byly bulky nebo čerstvé rohlíky. Nápoje si mohli vybrat jak půllitrové, tak 1,5 litrové a dokonce s různými příchutěmi. Po nákupu si sedli na křesílka, kde se později sešla velká skupina studentů.

Vedle bufetu stála kopírka, kde se také čekalo ve frontách, protože vždy bylo co kopírovat - od taháků po nedopsané sešity.

Tak se polovina gymnázia sešla na chodbě, studenti si povídali a učili se a bylo poznat, že je přestávka.

Dnes je všechno jinak. Kopírka byla odvezena z důvodu častých oprav, školníka nahradil automat. Ten nenabízí tolik produktů, pití a jídlo je přehnaně studené a předražené. Studenti už nemají důvod zdržovat se na chodbě a raději zůstávají ve třídách.

Ale proč? Tak by to být nemělo. Chceme zpátky jablka a rohlíky, máme jíst zdravě! Chceme stát ve frontách a hádat, kde se ten školník zase zdržel. A konečně, chceme zpátky kopírku, už nás nebaví všechno dopisovat!

Jestli se mnou souhlasíte, vyjádřete svůj názor v diskuzi pod tímto článkem!

Na základě zdejších komentářů uvidíme, co se dá dělat.